Balíme se na Srí Lanku

Tak konečně letíme.

Po velice náročné cestovkove sezóně, zbedovani dvěma týdny predvanocnich večírku a svarakovych procházek předvánoční Prahou, dárky rozdane, můžeme opustit naše kolegy, kamarády a rodiny a odletět do teplých krajů. Ale samozřejmě ani tam nemíníme příliš odpočívat, máme své plány a cíle: Vymyslet další skvělý cyklo projekt do naší nabídky.

Tentokrát ani nemusíme balit kola. Já mám svého expedicniho bitevnika zabaleho do zbytků kartonů od piva sebraných před supermarketem v Paratí  ještě z jarní výpravy do Brazílie. Jen jsem si matně pamatoval, že jsem v Rio de Janeiru vyhodil řetěz a na první pohled zjišťuji, že je to tak. Tak prihodim na hromádku cyklo výbavy nový, je nutné ještě vyměnit brzdové špalky a gripy, to už udělám na místě, až si budu kolo skládat. Jen kartony od piva nahradim pořádnou krabici.

Katka má kolo zabalené v krabici tak, jak se s ním před dvěma měsíci vrátila z Bhutanu a prý má vše zabalené uvnitř včetně cyklo nářadí, svoje tedy brat nemusím, stačí nám jedno dohromady, budeme šetřit vahou. Tak v p

ořádku, můžeme jet.

Když snasime kola k autu, Kačka si všimne na polici žluté tašky. Jé, tu jsem měla v Bhutanu, mrknu do ní, co tam je!

Co myslíte? Nářadí, pedály, část hlavoveho složení, přední osicka… Špatně by se nám bez toho montovalo kolo.