Krajem caje
První kilometry z Kandy nebyly příjemné. Stoupání v hustém městském provozu se může líbit pouze masochistum. Ale naštěstí netrvalo dlouho a jsme u našeho prvního cile: muzea čaje. Dozvídám se, že pěstování čaje zde zavedl před 150 lety jistý pan Lipton že Skotska. Muzeum je ve staré čajové továrne a je moc pěkné.
Následuje krásná bikova trasa mezi cajovymi plantážemi, tady by se dobře uzilo i celopero. Vůbec celý den je nečekaně náročný. Jak se snažíme vyhnout hlavní silnici, tak vymetame úzké venkovské silnicky, kde na nás místní koukají jak na Martany, občas si střiheme nějakou terénní vložku a jen výjimečně jedeme po hlavní silnici. A postupně se zvedame do hor.
Se změnou krajiny se mění i osídlení. Převažují zde hinduisticti Tamilove, které sem jako dělníky na plantážích přivezli z jižní Indie Britové, když zde zavadeli pěstování čaje.
Po cestě se mi v jednom "cykloservisu" podarilo koupit roh na řidátka, který jsem si ulomil při pádu v Kandy. Je sice úplně jiný, ale je!
Následuje krásná bikova trasa mezi cajovymi plantážemi, tady by se dobře uzilo i celopero. Vůbec celý den je nečekaně náročný. Jak se snažíme vyhnout hlavní silnici, tak vymetame úzké venkovské silnicky, kde na nás místní koukají jak na Martany, občas si střiheme nějakou terénní vložku a jen výjimečně jedeme po hlavní silnici. A postupně se zvedame do hor.
Se změnou krajiny se mění i osídlení. Převažují zde hinduisticti Tamilove, které sem jako dělníky na plantážích přivezli z jižní Indie Britové, když zde zavadeli pěstování čaje.
Po cestě se mi v jednom "cykloservisu" podarilo koupit roh na řidátka, který jsem si ulomil při pádu v Kandy. Je sice úplně jiný, ale je!
Komentáře
Okomentovat