Putování srilanskym venkovem
Už čtvrtý den projíždíme uzouckymi silnickami srilanskeho venkova.
Užíváme si cest širokých akorát tak, že se tu vyhnou dva tuktuky. Tedy necelé 3 metry. Někdy jsou asfaltové, někdy betonové, občas dlazdene zamkovou dlažbou, ale zažili jsme i kamenité, sterkove, bazinate úseky, taky hluboke bahno, louže a jíl. Ale pořád je nějaká změna.
I zde je samozřejmě dopravní ruch: přes cestu nám přebírají varani, vydry a zemní veverky, na stromech kolem visí netopýři, skáčou opice a hlídají zoborozci. V ryzovych polích se brodi ibisove a volavky a spousta dalších ptáků.
Ke svačině si můžeme koupit banány, melouny, granátové jablko a další tropicke ovoce. Cestování na kole nám zprostředkovává naprosto autentický kontakt s krajinou, kterou se pohybujeme.
Ale samozřejmě nemůže být všechno úplná idylka. Když jsem pichnul zadní kolo na bahnite cestě v dešti (ano, občas prší ) a začal opravovat obaleny červeným jilem až po lokty, nebyla to příjemná chvilka. Zvlášť proto, že jsme měli hodinu do setmění a ještě hodně km před sebou. Přišla se na mě podívat bosa rodinka z blízkého domecku: táta, máma a dvě dospívající dcery. Čuceli na mě jak na indickou telenovelu a Katka, která mi obětavě pomáhala, jen utrousila: Koukejte holky, jak dopadnete, když si vezmete Evropana!
Nakonec jsme kvůli blížícímu se soumraku změnili trasu a odměnou nám byl nečekaně objeveny krásný hotýlek, kde jsme si dali štědrovečerní rýži se zeleninou a nečekaně jsme dostali i 2 piva.
Zatím v každém hotelu patřila ke standardní výbavě pokoje žába a gekon. Žába v koupelně a gekon na stropě nad posteli. Tady máme pouze gekona.
Žába sedí v restauraci pod světlem a žere můry, které narážejí do lampy a padají na zem. Idylka.
I zde je samozřejmě dopravní ruch: přes cestu nám přebírají varani, vydry a zemní veverky, na stromech kolem visí netopýři, skáčou opice a hlídají zoborozci. V ryzovych polích se brodi ibisove a volavky a spousta dalších ptáků.
Ke svačině si můžeme koupit banány, melouny, granátové jablko a další tropicke ovoce. Cestování na kole nám zprostředkovává naprosto autentický kontakt s krajinou, kterou se pohybujeme.
Ale samozřejmě nemůže být všechno úplná idylka. Když jsem pichnul zadní kolo na bahnite cestě v dešti (ano, občas prší ) a začal opravovat obaleny červeným jilem až po lokty, nebyla to příjemná chvilka. Zvlášť proto, že jsme měli hodinu do setmění a ještě hodně km před sebou. Přišla se na mě podívat bosa rodinka z blízkého domecku: táta, máma a dvě dospívající dcery. Čuceli na mě jak na indickou telenovelu a Katka, která mi obětavě pomáhala, jen utrousila: Koukejte holky, jak dopadnete, když si vezmete Evropana!
Nakonec jsme kvůli blížícímu se soumraku změnili trasu a odměnou nám byl nečekaně objeveny krásný hotýlek, kde jsme si dali štědrovečerní rýži se zeleninou a nečekaně jsme dostali i 2 piva.
Zatím v každém hotelu patřila ke standardní výbavě pokoje žába a gekon. Žába v koupelně a gekon na stropě nad posteli. Tady máme pouze gekona.
Žába sedí v restauraci pod světlem a žere můry, které narážejí do lampy a padají na zem. Idylka.
Komentáře
Okomentovat