V Anuradhapura prší

Anuradhapura je nejdůležitější náboženské místo Srí Lanky založené před 2500 lety. Já jsem naši cestu chtěl původně začít trochu jizneji, ale Kačka mě premluvila, že tohle nemůžeme vynechat, byť se tím náš výlet o nějakých 150 km prodlouží.
Tak jsme tady. Dorazili jsme autem kolem půlnoci. Z letiště je to sem asi jako z Prahy do Brna , ale jede se to rychleji, než to bylo po D1 minulý týden. Byli jsme tu za 4 hodiny.
Za auto jsme našemu místnímu kolegovi apolupracovnikovi zaplatili 10 krabickami "veselá kráva lahodná bez E", což si u nás dopředu objednal.
Plán byl jasný: sestavit kola a vyrazit na 50 km dlouhý okruh po všech sakralnich i světských památkách, o které zde cestovatel zakopava na každém kroku. Mě lakala zejména stupa, ktera údajně byla třetí nejvyšší stavbou starověku, hned po egyptských pyramidach, Katku zase oslovil nejstarší vypestovany strom na světě, 2000 let starý.
Po snídani jsme si řekli, že nemá cenu to uspechat a že bychom se měli po předchozí noci strávené na nepříliš pohodlných sedadlech Air Arabia trochu natáhnout. Skvělý nápad, začalo hustě pršet a déšť jsem slyšel bubnovat po plechové střeše našeho hotelu pokaždé, když jsem otevřel oči a napadlo mě, že bychom měli vstát a něco dělat.
Hustě pršelo celý den, zatímco jsme si sestavovali kola, šli se trochu kouknout po městě a zašli na pozdní oběd.
Prší i teď.
V sousedním pokoji bydlí příjemná slečna z Ukrajiny, se kterou klabosim rusky , sousedka z druhé strany je milá a dost upovidana slečna z Německa, slušná společnost, obě cestují samy. Snad se Kacenka nebude bát v noci sama, jen nevím, zda vyrazit doprava nebo doleva.
I když... Po těch dvou pivech a před zítřejší 100 km etapou se radši nebudu o nic pokouset a zůstanu doma.