Sri_Lanka_bike_2019

Poslední den musíme sehnat nějaké kartony na zabalení kol na zpáteční cestu. Bývá kolem toho pokaždé spousta zážitků. Před několika lety v Saigonu jsem nesehnal nic jiného, než kartony od piva v plechovkach, podařilo se mi najít velkosklad, přemluvit prodavače, ať pár kartonů rozbalí a papír mi dají. Pak jsem do toho balil kolo na ulici před letištní halou. Loni v Brazílii jsme vyskemrali hromadu prázdných krabic v supermarketu. Dnes vyrazíme do města Ranna, je to jen par km od homestaye, kde bydlíme. Ospalé městečko je svědkem toho, jak dva cizinci sbírají na ulici kusy kartonů a vyhozené krabice v různém stádiu rozpadu. S ulovkem jsme spokojeni, máme toho víc než dost. Tak se ještě můžeme projet kousek podél moře. Katka si sice dnešek představovala trošku jinak, už se viděla na pláži pod slunečníkem se sklenkou michaneho drinku v ruce, ale těch posledních 40 km na rozloučenou se Šrí Lankou stálo za to.

Uz dopredu jsme se tak nejak navnadili na dvoutydenni vegetarianstvi. Obecne je JV Asie asi nejlepsi destinace pro masovy pust, nebot mistni umi pripravit vyborna zeleninova jidla na milion a jeden zpusobu a nakonec clovek dojde k poznani, ze na maso vlastne nema vubec chut. Na Sri Lance jsme k tomu navic neplanovane pridali i kavovy pust, ale kofein z kafe jsme myslim dostatecne nahradili cajem, ktery byl mnohde silnejsi nez espresso v nekterych prazskych kavarnach. Zakladem stravy je ryze, 3x denne, k niz se podle denni doby podava: na snidani kokos smichany s chilli a syrovou cibuli nekde obohaceny susenymi rybickami. Pro cerstve probuzeny zaludek je to docela narez. K obeduje k ryzi kari vzdycky s dalhem (cockou) a pak po ruznu misticky se vsim co roste po okoli. Zvlastne vyborny je jackfruit (plod chlebovniku) pekne rozvareny., ruzne druhy fazolek, trava co vypada jako spenat. Vsechno samozrejme hojne posypane chilli. Nastesti priserny shnily bambus (nejvetsi pochutina Barmanc...

Zbývající úsek k moři bychom byli schopni urazit za den, ale byla by to škoda. Máme dost času na to, abychom trochu zpomalili, zmínili tempo, už na nás taky trochu sedá únava. Občas se objeví dopravní značky "Pozor na slony!", projíždíme mezi dvěma národními parky, kde sloni občas migrují. Tak v tom dopravním blázinci, kde musí cyklista dávat pozor na autobusy, auta, riksaky i chodce, ještě abychom koukali, zda nám cestu nezkrizi slon! Nakonec jsme jich viděli několik, ale naštěstí za elektrickým ohradnikem NP Udawalawe. Dneska je Silvestr a slavíme netradičně : jedeme na odpolední safari do parku. Vidíme spoustu slonů, také divoké buvoly, mnoho ptáků, stojí to za to. Na Nový rok dorazíme posledních 60 km a jsme u moře.

V Ella se ráno trochu porozhledneme, dáme ranní startovací pivo a zajedeme se podívat k nádhernému železničnímu viaduktu, 9 oblouků ze zulovych balvanů, skoro jako ve Švýcarsku. A pak už další sjezd, dalo by se říci spíš pád do nížiny. Po cestě monumentální vyhledy na hluboké zariznute údolí s vodopády, skály, šílené serpentiny dolů. Není jiná možnost, než jet po hlavní silnici, ale nijak nám to nevadí, jsme stejně rychlí jako auta, někdy i predjizdime. Rychlá odbočka k socham Buddhy z 8. stol vytesanym v zulovem skalním masivu, krásné místo uprostřed jezer a lesů. A drtime to dal. Už se začíná stmivat, auta rozsveci světla a pořád žádné bydlení. Nakonec najdeme pokoj hodně nízké úrovně, ale je to aspoň postel a sprcha. V knize hostů jsme jediní turisté, kam až zápisy sahají, jinak sami místní. Jídlo nemají a jet někam něco shánět se nám nechce, tak dojime nějaké sušenky, zapijeme teplou vodou z cyklo lahve a jde se na kute.