Cyklisticka strava na Sri Lance

Uz dopredu jsme se tak nejak navnadili na dvoutydenni vegetarianstvi. Obecne je JV Asie asi nejlepsi destinace pro masovy pust, nebot mistni umi pripravit vyborna zeleninova jidla na milion a jeden zpusobu a nakonec clovek dojde k poznani, ze na maso vlastne nema vubec chut. Na Sri Lance jsme k tomu navic neplanovane pridali i kavovy pust, ale kofein z kafe jsme myslim dostatecne nahradili cajem, ktery byl mnohde silnejsi nez espresso v nekterych prazskych kavarnach.

Zakladem stravy je ryze, 3x denne, k niz se podle denni doby podava: na snidani kokos smichany s chilli a syrovou cibuli nekde obohaceny susenymi rybickami. Pro cerstve probuzeny zaludek je to docela narez. K obeduje k ryzi kari vzdycky s dalhem (cockou) a pak po ruznu misticky se vsim co roste po okoli. Zvlastne vyborny je jackfruit (plod chlebovniku) pekne rozvareny., ruzne druhy fazolek, trava co vypada jako spenat. Vsechno samozrejme hojne posypane chilli. Nastesti priserny shnily bambus (nejvetsi pochutina Barmancu) sem nedorazil. Obed je nejvetsi jidlo dne, ji se rukama tak, ze si clovek uplaca z ryze a tech ruznych omacek takove blaticko, z blaticka udela kulicku a tu si strka du pusy. Uz v jizni Indii jsme se naucili mit po ruce vzdycky lzici, protoze nez bychom se najedli rukama, tak bychom pravdepodobne za svetla nedojeli. V tomhle jsme my Evropani dost zaostali. Takze vzdycky nez se usadime ke stolu tak se potupne vracim ke kolu a za nevericich pohledu mistnich vytahuju z cyklobrasny lzici. Maji tady take dobre vyvinuty system myti nadobi - kazdy talir je pokryty jakymsi papirem, na ktery se nanda jidlo a kdyz clovek doji, tak se papir vyhodi a polozi se novy a talir tak bez myti putune k dalsimu stravnikovi.

K veceri se obvykle podava fried rice nebo noodles, nevyzaduji totiz tolik casu na pripravu jako kari. Je to v podtate sucha ryze trosku probarvena mrkvi a nejakymi zelenými lupeny. Ale nekdy jsme meli stesti, to kdyz od obeda zbylo kari (samozrejme studene) tak jsme ho dostali.

Bydleli jsme vetsinou v rodinach, kde nam uvarili, co zrovna meli po ruce. Nekde taky nemeli nic, tak jsme sli spat bez vecere anebo podle cuchu hledali mistni vyvarovnu ve vesnici, vetsinou se postestilo. Pouze v Elle jsme zasli do normalni hospody plne turistu, po tydnu stravovani v umastenych kioscich u silnice to bylo docela fajn - dat si gin s tonikem a rybu s hranolkama. 

Co mi ovsem chutnalo nejvic byly palacinky z ryzove mouky plnene drcenym kokosem. To byla mnamka, na kterou se dalo ujet desitky kilometru. A samozrejme cerstve ovocne koktejly z bezpoctu druhu ovoce. Nejlepsi iontak. Energeticke tycinky jsme nahradili vybornymi banany, melounem a ananasem. Obcas se cestou dalo sehnat pivo, ale na venkove spise vyjimecne. Takze to byl tak trochu i alkoholovy detox :-)